Artur Štaidl ve 29 letech prolomil mlčení. Promluvil o ženě, kterou označil za lásku svého života

Artur Štaidl vyrůstal pod tlakem, který by byl těžký i pro dospělého člověka.

Jako syn Ivety Bartošové a Ladislava Štaidla se prakticky od narození pohyboval před očima médií. Rozchod rodičů, rodinné konflikty i problémy jeho matky byly veřejně probírány způsobem, kterému se jako dítě nemohl nijak bránit.

Právě proto se později rozhodl pro něco, co bylo v prostředí jeho rodiny téměř nezvyklé.

Pro ticho.

Po smrti matky se uzavřel před veřejností

Nejtěžší chvíle přišla, když bylo Arturovi pouhých 17 let.

Po tragické smrti Ivety Bartošové se kolem rodiny rozpoutal obrovský mediální zájem. Zatímco jiní vystupovali před kamerami a veřejně komentovali okolnosti tragédie, Artur se prakticky stáhl.

Nedával rozsáhlé rozhovory a svou bolest odmítl proměnit v další veřejný příběh.

Právě tehdy se ukázalo, jak důležitá pro něj bude ochrana soukromí i v dalších letech.

Únik našel v úplně jiné hudbě

Přestože oba jeho rodiče patřili k výrazným osobnostem populární hudby, Artur se nevydal stejnou cestou.

Svůj prostor našel v tvrdší hudbě.

Ve skupině Behind the Mirror se věnoval deathcoru, žánru, který byl na míle vzdálený popovým melodiím spojovaným s jeho rodinou.

Podle vyprávění mu právě hlasitá a syrová hudba umožnila ventilovat emoce bez toho, aby je musel vysvětlovat novinářům.

Na pódiu mohl být především sám sebou – ne jen „synem Ivety Bartošové“.

Potom přišla další bolestivá ztráta

O několik let později Artur přišel také o otce Ladislava Štaidla.

Z člověka, který po smrti matky představoval jednu z jeho hlavních životních opor, se tak náhle stala další vzpomínka.

Artur se však ani tehdy nestal pravidelnou součástí bulvárního světa.

Naopak pokračoval v relativně nenápadném životě a podle vloženého příběhu se začal věnovat také studiu psychologie.

A pak se po jeho boku objevila žena

Právě proto působí dnešní příběh tak překvapivě.

Muž, který své soukromí téměř dokonale uzavřel před veřejností, měl podle transcriptu v jednom z mála otevřených momentů pronést větu:

„Je láskou mého života.“

Vedle Artura se měla začít objevovat žena, při jejíž přítomnosti si lidé všímali především jedné změny.

Jeho úsměvu.

Nešlo o naučený výraz pro fotografy, ale podle vyprávění o mnohem přirozenější podobu člověka, který působí spokojeněji než dříve.

Její jméno ale zůstává mimo příběh

Vložený materiál neuvádí ověřené jméno této ženy.

A možná právě to k Arturovi sedí nejvíc.

Po dětství, během kterého veřejnost věděla téměř všechno o jeho rodině, si dnes sám určuje, co ukáže a co si nechá jen pro sebe.

Proto není nejdůležitější, kdo přesně žena po jeho boku je.

Silnější je samotná představa, že člověk, který spojoval blízkost a rodinný život s tolika bolestivými zkušenostmi, dokázal znovu někomu důvěřovat.

Artur Štaidl se tak ve 29 letech nevrací do centra pozornosti kvůli skandálu.

Naopak.

Podle tohoto příběhu se mu podařilo získat něco, co mu v dětství dlouho chybělo.

Klid, soukromí a člověka, vedle kterého může jednoduše říct:

„Ty jsi ta pravá.“