Lenka Filipová v 72 letech prolomila mlčení. Přiznala, kdo byl skutečnou láskou jejího života

Lenka Filipová patří k ženám, které si celý život pečlivě chránily soukromí. Na pódiu působila klidně, elegantně a téměř nedotknutelně. V rukou držela kytaru, zpívala o lásce a bolesti, ale jen málokdy dovolila veřejnosti nahlédnout do vlastního srdce.

Právě proto měla její pozdější slova takovou sílu.

Ve svých 72 letech se měla vrátit k muži, se kterým strávila více než tři desetiletí, a označit ho za „lásku svého života“.

Nešlo přitom o žádnou novou tajnou známost.

Mluvila o Borisi Drbalovi.

Společně strávili 34 let

Architekt Boris Drbal stál po jejím boku přibližně 34 let.

Společně vytvořili rodinu a narodila se jim dcera Lenny, která se později rovněž vydala na hudební dráhu.

Zvenčí působilo jejich soužití jako jedna z nejstabilnějších částí zpěvaččina života.

Po desetiletích ale vztah skončil.

Pro Filipovou to nebyla jen ztráta partnera.

Zmizel člověk, se kterým měla spojený domov, každodenní rituály i představu o společném stáří.

Poté přišla těžká životní etapa

V období kolem rozpadu dlouholetého vztahu se zpěvačka potýkala také se závažnými zdravotními problémy.

Na čas se stáhla z veřejnosti, rušila koncerty a později se na scénu vracela postupně.

Je však důležité neříkat, že nemoc byla jednoznačně způsobena samotným rozchodem. Vložený materiál takovou lékařskou souvislost nedokládá.

Jisté je především to, že několik velmi náročných událostí přišlo v relativně krátkém období.

Návrat na pódium pro ni proto znamenal mnohem víc než obyčejný pracovní comeback.

Byl to návrat k životu, který znala nejlépe.

Největší oporou byla dcera

V těžkých chvílích měla být jednou z nejbližších osob právě Lenny.

Dcera, kterou Lenka kdysi chránila, se postupně stala někým, kdo mohl být oporou své matce.

Hudba navíc zůstala společným jazykem obou žen.

A právě návrat ke kytaře se stal symbolem toho, že Filipová navzdory všemu pokračuje dál.

„Byl láskou mého života“

Nejsilnější moment příběhu přichází až s odstupem.

Podle vloženého textu Filipová nakonec nepřepsala společnou minulost jako pouhou chybu.

Naopak měla přiznat, že muž, se kterým prožila téměř čtyři desetiletí, pro ni zůstal láskou života.

To ale neznamená, že by chtěla obnovit minulý vztah.

Mnohem spíš jde o přijetí skutečnosti, že něco může skončit bolestivě a přesto tím nezmizí všechny krásné roky, které tomu předcházely.

Po desítkách let už Lenka Filipová zřejmě nepotřebuje dokazovat, kdo měl pravdu a kdo komu ublížil víc.

Její příběh tak není o nové senzaci.

Je o mnohem složitější věci.

O schopnosti připustit, že člověk, který vás kdysi hluboce zranil, mohl být zároveň tím, koho jste v životě milovali nejvíc.

A možná právě to je jedna z nejtěžších forem smíření.