Dva roky po smrti Josefa Laufera jeho dcera prolomila mlčení. Tajemství jeho posledních let dodnes budí otázky

Dva roky po smrti Josefa Laufera zůstává kolem posledních let jeho života několik bolestivých otazníků. Muž, kterého si veřejnost pamatovala jako elegantního, energického a charismatického umělce, strávil závěr svého života v naprostém tichu. Po komplikacích spojených s operací v roce 2020 upadl do hlubokého bezvědomí a dlouhé čtyři roky už nemohl rozhodovat o tom, co se kolem něj děje.

Ještě předtím přitom prožíval těžké období kvůli své manželce Ireně Greifové, se kterou žil více než půl století. Také ona vážně onemocněla a Laufer její zdravotní stav nesl velmi těžce. Podle rodinných vzpomínek se jeho vlastní zdravotní problémy objevily právě v době, kdy o ni měl největší strach. Přesto se snažil před okolím působit, že všechno zvládá.

Pak přišel rok 2020 a plánovaný zákrok, po kterém se měl podle původních představ opět vrátit k práci. Nestalo se tak. Komplikace změnily celý jeho život a Laufer zůstal dlouhé roky mimo veřejný život.

Nejtragičtější část příběhu však přišla později. Irena Greifová zemřela v prosinci 2022. Josef Laufer v té době stále žil, ale kvůli svému stavu se o její smrti nemohl dozvědět. Muž, který s ní strávil většinu dospělého života, tak odešel v dubnu 2024, aniž by věděl, že jeho manželka už není naživu.

Veškerou odpovědnost za ochranu soukromí převzala jeho dcera Ester. Po celé čtyři roky odmítala zveřejnit přesné místo, kde byl její otec hospitalizován. Nechtěla, aby se nemocnice stala cílem novinářů ani aby se z jeho bezmocného stavu stal veřejný příběh.

Stejný přístup zvolila také po jeho smrti. Rozloučení připravila v úzkém kruhu a velmi ji zasáhlo, když se informace o obřadu dostaly do médií ještě před jeho konáním. Později došlo k dalšímu symbolickému kroku. Na konci roku 2024 byly Lauferovy ostatky uloženy společně s ostatky Ireny.

Ani místo jejich společného hrobu však Ester veřejnosti neprozradila. Podle dostupných informací ho nezná ani část širší rodiny. Fanoušci tak nemají možnost přijít zapálit svíčku nebo položit květiny.

Právě v tom je možná největší paradox Lauferova příběhu. Celý život byl člověkem, kterého veřejnost znala z filmů, divadla, hudby i televizních obrazovek. Na konci života se však stal symbolem něčeho úplně opačného – naprostého soukromí.

Jeho dcera tím podle všeho pokračovala v ochraně, kterou svému otci poskytovala už během jeho dlouhého bezvědomí. Josef Laufer už nemohl sám rozhodovat, co o něm veřejnost uvidí a uslyší. Ester proto tato rozhodnutí převzala za něj.

Po letech plných slávy, pracovních úspěchů, rodinných zkoušek i veřejných kontroverzí tak zůstává poslední kapitola jeho života zahalena tajemstvím. A možná právě společný hrob Josefa Laufera a Ireny Greifové, jehož přesné místo zná jen úzký okruh lidí, je nejtišší tečkou za příběhem dvojice, kterou od sebe nakonec rozdělila nemoc – a po smrti opět spojilo místo, které veřejnost nezná.