Tragická smrt Františka Sahuly šokovala Česko. Jeho poslední dny ukazují mnohem temnější příběh

František Sahula patřil k nejvýraznějším postavám české punkové scény. Byl talentovaný, nepředvídatelný, provokativní a pro mnoho lidí také nezapomenutelný. Jeho život však skončil brutálně v květnu 2008. A právě okolnosti posledních dnů dnes působí ještě tragičtěji než samotná zpráva o jeho smrti.

V pondělí 5. května 2008 měl totiž Sahula nastoupit do nové práce.

Nebyl to návrat na velké pódium ani začátek slavného turné. Měl jednoduše přijít do zaměstnání, začít pravidelně vydělávat a pokusit se splácet dluhy.

Jenže tohoto pondělí se nedožil.

Tři dny před plánovaným nástupem byl zavražděn.

Život plný talentu i chaosu

Veřejnost Sahulu často vnímala jako divokého muzikanta spojeného s alkoholem, problémy a nekonečnými konflikty. Za touto pověstí se však skrýval mimořádně talentovaný autor.

Měl cit pro jazyk, černý humor i schopnost vytvořit text, který zněl na první poslech absurdně, ale pod povrchem ukrýval vztek, bolest a pocit odcizení.

Právě tento talent ho spojil s kapelou Tři sestry.

Jejich vztah však nebyl jednoduchý. Sahula se do sestavy opakovaně vracel a znovu odcházel. Problémem nebyl nedostatek talentu, ale jeho nespolehlivost, alkohol a stále větší chaos v osobním životě.

Dluhy narůstaly. Přibyly problémy s placením výživného a nakonec i vězení.

Sahula se stále více dostával na okraj společnosti, přestože kdysi patřil mezi známé tváře české rockové scény.

Poslední pokus něco změnit

Právě pobyt ve vězení však paradoxně přinesl krátké období, kdy se jeho život začal měnit.

Po propuštění v dubnu 2008 hledal pravidelnou práci. Uvědomoval si, že hudba sama jeho finanční problémy nevyřeší.

Současně připravoval nový hudební materiál, který měl nést název Nouzový východ.

Dnes tento název působí téměř symbolicky.

Sahula jako by skutečně hledal cestu ven ze života, který si dlouhá léta komplikoval alkoholem, konflikty a útěkem před odpovědností.

Poprvé po dlouhé době měl konkrétní plán.

Práci.

Pravidelný příjem.

Možnost začít splácet dluhy.

Nikdo samozřejmě nemůže vědět, zda by změnu skutečně zvládl. Ale tentokrát už nešlo jen o sliby.

Měl datum nástupu.

Brutální konec

Místo nového začátku však přišel tragický večer.

Konflikt, který měl začít slovními urážkami a hádkou, skončil mimořádně násilným útokem. Sahula podle závěrů projednávaných u soudu utrpěl rozsáhlá zranění a násilí pokračovalo i ve chvíli, kdy už se nedokázal bránit.

Za jeho smrt byli odsouzeni Jan Dvořáček a Jiří Kulvejt.

Soudní proces uzavřel právní část případu, nikoli však otázku, co všechno Sahulova smrt znamenala pro jeho okolí.

Tři sestry později uspořádaly benefiční koncerty, jejichž výtěžek pomohl jeho dětem.

Byla v tom krutá ironie.

Peníze, které Sahula během života často nedokázal dětem pravidelně poskytovat, nakonec přinesla právě hudba, která byla zároveň jeho největším útočištěm i zdrojem konfliktů.

Pondělí, které nikdy nepřišlo

František Sahula nebyl bezchybnou obětí ani romantickým „prokletým géniem“.

Byl talentovaný, ale nespolehlivý. Toužil po blízkosti, ale svým chováním často lidi odháněl. Alkohol mu krátkodobě pomáhal utéct před problémy, zároveň je však ještě prohluboval.

Nic z toho však neospravedlňuje násilí, které ukončilo jeho život.

A právě proto zůstává nejsilnějším symbolem jeho příběhu datum 5. května 2008.

Den, kdy měl jednoduše přijít do práce.

Možná by všechno nezměnil.

Možná by znovu selhal.

Ale poprvé po dlouhé době měl před sebou skutečný krok jiným směrem.

Ten den už nikdy nepřišel.