Ve věku 84 let… Velký smutek pro Petr Janda – jeho manželka se slzami v očích smutnou zprávu.
Petr Janda v 84 letech bojuje s únavou i strachem o rodinu: Manželka Alice odhalila, jak moc se legendární rocker změnil
Petr Janda působí na pódiu, jako by se ho čas netýkal. Jakmile vezme do rukou kytaru a zazní první tóny písní skupiny Olympic, publikum znovu uvěří, že některé legendy jednoduše nestárnou. Za světly reflektorů však zůstává muž poznamenaný ztrátami, zradami a zdravotními problémy, které už nelze přehlušit ani nejsilnějším potleskem.
Jeho život se zásadně změnil na začátku devadesátých let. První manželka Jana, která s ním prožila skromné začátky i první velké úspěchy, vážně onemocněla rakovinou vaječníků. Podle vzpomínek měla v závěru života uvěřit slibům alternativní léčby a odmítnout postup doporučený lékaři. V roce 1991 zemřela ve věku pouhých 45 let.
Pro Petra Jandu to byla první rána, kterou nedokázal napravit. Na pódiu mohl změnit tempo nebo začít skladbu znovu. U nemocničního lůžka však žádná druhá možnost neexistovala.
Ještě těžší tajemství v sobě nosil kvůli jedinému synovi Petru Jandovi mladšímu. Po jeho kolapsu a operaci mozku v roce 1990 si měl slavný hudebník vyslechnout krutou prognózu: synovi údajně zbývaly nanejvýš dva roky života.
Janda se rozhodl pravdu před synem i částí rodiny zatajit. Chtěl, aby dál žil, plánoval a nevstával každé ráno s vědomím blížícího se konce. Prognózu nakonec výrazně překonal, založil rodinu a prožil další roky. V roce 2001 však ve věku 35 let zemřel.
Otec tak přišel o jediného syna deset let po smrti své ženy. Zůstala v něm otázka, zda mlčením syna ochránil, nebo pouze odsoudil sám sebe k dlouhému osamělému strachu.
Další manželství mu kýžený klid nepřineslo. Vztah s Martinou skončil po nevěře a bouřlivém rozvodu. Hluboce ho zasáhl také spor s bratrem Slávkem kvůli rodinnému domu na pražských Vinohradech. Záležitost, která měla sourozence spojit, údajně vedla k více než třicetiletému odcizení.
Po všech těchto zkušenostech se z Jandy stal nedůvěřivý a tvrdý muž. Pak ale poznal Alici Fojtíkovou, téměř o čtyřicet let mladší ženu, která za jeho prudkostí dokázala vidět především strach z další ztráty.
Alice později naznačila, že muž, kterého poznala ona, se výrazně lišil od rockera popisovaného lidmi z jeho minulosti. Byl mírnější, citlivější a mnohem více si vážil obyčejných okamžiků. Narodily se jim dcery Anežka a Rozárie, které podle Jandy vrátily do domu radost a daly mu nový důvod ráno vstávat.
S novou rodinou však přišel také nový strach. Hudebník si uvědomuje svůj věk a obává se, že nebude moci své dcery provázet životem tak dlouho, jak by si přál.
Další bolest přinesly odchody spoluhráčů. Zemřeli Petr Hejduk, Milan Peroutka a v roce 2024 také dlouholetý klávesista Jiří Valenta. Olympic pokračoval, ale každé nové vystoupení připomínalo Jandovi prázdná místa po lidech, s nimiž prožil podstatnou část života.
Na konci roku 2024 měl navíc prodělat vážné srdeční selhání a skončit v péči lékařů pražského IKEM. Přiznával únavu a slábnoucí tělo. Nejvíce ho však neděsí samotná smrt. Obává se chvíle, kdy zůstane naživu, ale nebude už schopen hrát.
Pódium je totiž posledním místem, kde na několik hodin přestává cítit stáří. Dokud dokáže sevřít kytaru a zahrát první akord, odmítá dovolit bolesti, aby napsala závěr jeho příběhu.
Alice jeho minulost nevymazala. Pomohla mu však znovu uvěřit, že i člověk plný jizev může mít domov. Petr Janda proto dál vstupuje pod světla reflektorů – ne proto, že by věřil ve vlastní nesmrtelnost, ale protože dnes ví, že každý koncert může být poslední.