Martin Ťapák: 100 rokov od narodenia! Syn odhalil neznámu stránku slávneho otca

Syn Martina Ťapáka promluvil o skutečné tváři svého otce: Za slávou legendárního režiséra se skrývala prudká povaha i nečekaná přiznání!
Slovenský filmový svět si připomíná 100. výročí narození legendárního režiséra Martina Ťapáka. Muže, který dal divákům nezapomenutelné filmy a pohádky, však jeho vlastní syn Marek představil v poněkud jiném světle. Otevřeně promluvil o otcově komplikované povaze, výbušném temperamentu i vlastnostech, které veřejnost za kamerami neviděla. Jeho vzpomínky ukazují, že život slavného umělce nebyl zdaleka tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát.
Slavný režisér měl i svou méně známou tvář
Martin Ťapák patřil k nejvýraznějším osobnostem slovenské kinematografie. Jeho jméno je spojeno s filmy, které si získaly obrovskou popularitu a dodnes baví celé generace diváků.
Nezapomenutelná komedie Pacho, hybský zbojník, pohádky Plavčík a Vratko či Popolvár najväčší na svete patří k dílům, díky nimž se Ťapák nesmazatelně zapsal do historie slovenského filmu.
Jenže zatímco diváci obdivovali jeho režisérský talent, lidé z nejbližšího okolí poznávali také jinou stránku jeho osobnosti.
Právě o ní se rozhodl promluvit jeho syn Marek Ťapák, který se vydal ve stopách slavného otce a stal se hercem i režisérem.
Syn přiznal, že jeho otec nebyl jednoduchým člověkem
Když Marek připravoval dokumentární portrét svého otce, stál před mimořádně náročným úkolem. Nechtěl vytvořit pouze oslavný film plný úspěchů a obdivných vzpomínek.
Rozhodl se představit Martina Ťapáka jako skutečného člověka, se všemi jeho přednostmi i slabostmi.
Podle Markových vzpomínek byl jeho otec výraznou osobností s mimořádně silnou vůlí. Dokázal být temperamentní, prudký a někdy také velmi neústupný.
Pokud měl na něco vlastní názor, nebál se jej vyslovit přímo do očí. Taková otevřenost ovšem nemusela být každému příjemná.
Marek zároveň zdůraznil, že svého otce nepovažoval za zákeřného člověka. Za jeho tvrdým vystupováním podle něj stála také citlivost, upřímnost a hluboké přesvědčení o vlastní práci.
Právě tato kombinace vlastností vytvářela osobnost, kterou nebylo možné jednoduše označit za dobrou nebo špatnou.
Za kamerami se odehrával úplně jiný příběh
Marek Ťapák vyrůstal v prostředí filmu a divadla. Už jako dítě navštěvoval natáčení a poznával svět, který pro jeho otce znamenal téměř celý život.
Postupně pochopil, kolik energie, odhodlání a někdy také konfliktů se skrývá za vznikem úspěšného uměleckého díla.
Martin Ťapák totiž nebyl režisérem, který by se snadno vzdával svých představ. Pokud něčemu věřil, dokázal za tím jít s mimořádnou vytrvalostí.
Právě tato vlastnost mu pomáhala vytvářet nezapomenutelné filmy. V osobních vztazích však podobná neústupnost mohla přinášet komplikace.
Marek přesto odmítl svého otce vykreslovat pouze prostřednictvím negativních vlastností. Chtěl ukázat, že i člověk s prudkou povahou může být zároveň citlivý, talentovaný a hluboce oddaný své práci.
Jeho život ovlivnila také komunistická éra
Martin Ťapák se narodil 13. října 1926 v obci Liesek na Oravě. Právě rodný kraj a slovenské lidové tradice později výrazně ovlivnily jeho uměleckou tvorbu.
Studoval na bratislavské konzervatoři, působil ve Slovenském národním divadle a významné zkušenosti získal také při práci s folklorním souborem SĽUK.
Postupně se vypracoval mezi nejuznávanější slovenské režiséry.
Jeho kariéra však probíhala také v období komunistického režimu, kdy byla filmová tvorba úzce propojena s politickými rozhodnutími.
Ťapák zastával významné funkce ve filmovém prostředí, což dodnes představuje jednu z komplikovanějších kapitol jeho profesního životopisu.
Ani tuto skutečnost nechtěl jeho syn při přípravě dokumentu jednoduše přehlížet.
Marek se rozhodl ukázat pravdu bez přikrášlování
Nejtěžší částí přípravy dokumentu bylo podle Markových slov zachovat potřebný odstup.
Jako syn měl na otce vlastní vzpomínky, zkušenosti a osobní vztah. Jako režisér však musel dát prostor také lidem, kteří Martina Ťapáka poznali z úplně jiné stránky.
Proto ve filmu zaznívaly nejen obdivné vzpomínky, ale také kritičtější pohledy na jeho povahu a jednání.
Marek tím ukázal, že respekt k otci nemusí znamenat bezvýhradný souhlas se vším, co během života udělal.
Jeho cílem nebylo vyvolat skandál ani poškodit otcovo jméno. Chtěl zachovat co nejpravdivější obraz muže, který významně ovlivnil slovenskou kulturu.
Poslední rozloučení a odkaz, který nezmizel
Martin Ťapák zemřel 1. února 2015 v Bratislavě ve věku 88 let.
Zanechal po sobě bohaté umělecké dědictví, které dodnes připomínají televizní reprízy, filmové projekce i vzpomínkové pořady.
U příležitosti stého výročí jeho narození se pozornost znovu obrací nejen k jeho filmům, ale také k dokumentárnímu portrétu, který připravil jeho syn.
A právě ten připomíná něco, na co se při oslavách slavných osobností často zapomíná.
Za každým velkým umělcem stojí také obyčejný člověk. Člověk, který může být tvrdohlavý, dělat chyby, prožívat konflikty a přesto zanechat mimořádně hodnotné dílo.
Marek Ťapák tak svým otevřeným vyprávěním neodhalil skandální tajemství, ale něco možná ještě důležitějšího: skutečnost, že jeho otec nebyl bezchybnou legendou, nýbrž složitou lidskou osobností.
A právě díky této upřímnosti mohou diváci poznat Martina Ťapáka nejen jako slavného režiséra, ale také jako muže, jehož skutečný život byl mnohem vrstevnatější než příběhy, které sám vyprávěl na filmovém plátně.




