Poslední dny Vladimíra Dlouhého: Po chemoterapii zamířil rovnou před kameru! Pravda o jeho smrti a dvou malých synech dojímá k slzám

Patřil k nejtalentovanějším českým hercům, ale jeho život skončil tragicky brzy. Vladimír Dlouhý zemřel pouhých deset dní po svých 52. narozeninách. Za posledními měsíci jeho života se však skrývá příběh, který dodnes vyvolává silné emoce. Přestože bojoval s vážnou nemocí a podstupoval náročnou léčbu, odmítal přestat pracovat. Doma totiž měl dva malé syny, jejichž budoucnost ho nesmírně trápila.

Vladimír Dlouhý se proslavil už jako dítě. Diváci si ho zamilovali ve filmu Už zase skáču přes kaluže a později se nesmazatelně zapsal do jejich paměti jako Petr Majer v legendárním seriálu Arabela.

Jeho talent však sahal mnohem dál než k jediné slavné roli.

Na divadelních prknech i před kamerami dokázal ztvárnit komplikované postavy s mimořádnou přesvědčivostí. Za profesionálními úspěchy se ale skrývaly také osobní problémy.

Dlouhý dlouhá léta bojoval se zdravotními obtížemi i se závislostí na alkoholu.

Podle vzpomínek jeho blízkých patřily k jeho životu rovněž cigarety a značná nechuť k mediální pozornosti.

Své soukromí si pečlivě chránil a popularita pro něj nebyla vždy příjemná.

Jeho životní styl navíc vyvolával obavy v rodině.

Napětí se promítlo také do vztahu s mladším bratrem Michalem Dlouhým. Podle rodinných vzpomínek se bratři kvůli Vladimírovu chování na určitou dobu odcizili.

Později však přišlo smíření.

Nejtěžší zkouška měla teprve přijít.

Vladimír se dlouhodobě potýkal s vážnými žaludečními problémy. Když se jeho zdravotní stav zhoršil a lékaři diagnostikovali nádorové onemocnění, začal boj, který zásadně změnil jeho život.

Podstoupil operaci i náročnou léčbu.

Nemoc ho postupně připravovala o síly, ale on se nechtěl vzdát herectví.

Právě během tohoto období vznikaly také jeho poslední filmové záběry.

Při natáčení snímku Kajínek měl podle vzpomínek ze svého okolí přijíždět na plac vyčerpaný, někdy krátce po chemoterapii.

Jakmile se však rozběhla kamera, dokázal se znovu soustředit na svou roli.

Za jeho odhodláním nebyla pouze láska k herectví.

S manželkou Petrou Jungmanovou měl dvojčata Jana a Jiřího, narozená v roce 2006.

Chlapci byli ještě velmi malí, když jejich otec čelil vážné nemoci.

Dlouhý si podle předloženého vyprávění uvědomoval, že možná nebude moci sledovat jejich dospívání. Právě proto chtěl pokračovat v práci a zajistit rodině co největší finanční jistotu.

Dne 10. června 2010 oslavil své 52. narozeniny.

O pouhých deset dní později, 20. června, zemřel.

Jeho smrt zasáhla českou kulturní scénu i nejbližší rodinu.

Film Kajínek měl premiéru až po jeho odchodu. Za svůj výkon v něm Dlouhý následně získal Českého lva in memoriam.

Pro jeho blízké však byla mnohem bolestnější skutečnost, že dva malí chlapci přišli o otce.

Michal Dlouhý se podle rodinného vyprávění stal důležitou oporou svých synovců a pomáhal uchovávat památku zesnulého bratra.

Poslední příběh Vladimíra Dlouhého tak není jen tragédií slavného herce. Je také příběhem otce, který navzdory těžké nemoci chtěl do posledních sil udělat něco pro své děti.

A právě v tom spočívá nejdojemnější rozměr jeho odkazu: zatímco diváci si navždy uchovají jeho filmové role, rodině zůstaly vzpomínky na člověka, který se s nimi musel rozloučit příliš brzy.