Lucie Bílá v 60 letech odhaluje nejtěžší chvíle života: Smrt, nemoc i gesto u matčina lůžka, které dojímá

Na pódiu působí jako žena, kterou jen tak něco nezlomí. Za silným hlasem a sebevědomým úsměvem Lucie Bílé se však skrývá život poznamenaný bolestnými ztrátami, nemocí i strachem ze samoty. A jeden z nejsilnějších okamžiků přišel u nemocničního lůžka její milované maminky.

Krátce před její smrtí nechala Lucie Bílá přivolat k nemocničnímu lůžku klenotníka, aby pořídil otisk matčina prstu. Z něj následně vznikl šperk, který jí měl připomínat dotek ženy, jež ji provázela prakticky celým životem.

Tento mimořádně osobní okamžik jako by symbolizoval velkou část zpěvaččina života – snahu udržet si nablízku lidi, které miluje, přestože už mnohokrát poznala, že některým odchodům zabránit nelze.

První těžkou ránu přitom zažila ještě dávno předtím, než se z Hany Zaňákové stala slavná Lucie Bílá. Jejím partnerem byl tehdy Tomáš Holý, někdejší dětská hvězda československého filmu.

Jejich společná budoucnost skončila tragicky. V roce 1990 Holý po večeru stráveném s přítelem usedl za volant, jeho automobil sjel ze silnice a narazil do stromu. Zemřel ve věku pouhých 21 let.

Lucie se později podle popisovaného příběhu opakovaně vracela k myšlence, zda tragédii nemohla nějak zabránit.

Další bolest přišla s rozpadem vztahu s producentem Petrem Kratochvílem, s nímž má syna Filipa. Následovala dvě manželství – se Stanislavem Penkem a později s Václavem Noidem Bártou. Ani jedno však nevydrželo.

Osud ji navíc tvrdě zasáhl také po zdravotní stránce. V roce 2005 jí byla diagnostikována Graves-Basedowova choroba, autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Pro zpěvačku byla obzvlášť děsivá představa zákroku v oblasti krku a možného ohrožení hlasivek. Nakonec zvolila léčbu radioaktivním jódem.

Nejhlubší rána však přišla s nemocí její maminky. V roce 2014 prodělala těžkou mozkovou příhodu a po další mrtvici v roce 2016 už podle příběhu prakticky nezůstávala naděje na výrazné zlepšení.

Lucie tentokrát nedokázala situaci změnit ani penězi, kontakty či nejlepší dostupnou péčí. Dva dny před matčinou smrtí proto nechala uchovat alespoň její otisk prstu.

Po její smrti přišlo velmi těžké období. Zpěvačka přesto dál vystupovala. Sama později popisovala chvíle, kdy na jevišti bojovala s bušením srdce, třesem a pocitem, že se může každou chvíli zhroutit.

Po desetiletích ztrát však přišla i nová životní kapitola. Po boku Radka Filipiho našla vztah, který dokázal přežít i její vlastní obavy z dalšího zklamání. Podle poskytnutého příběhu dvojice v roce 2026 uspořádala malou soukromou svatbu.

Příběh Lucie Bílé proto není příběhem ženy, které se bolest vyhýbala. Právě naopak.

Za její pověstnou silou stojí člověk, který opakovaně něco ztratil, ale pokaždé hledal způsob, jak pokračovat dál. A drobný šperk s otiskem matčina prstu možná vypovídá o této cestě víc než všechna světla velkých koncertních sálů.