Jana Preissová zmizela z očí veřejnosti. Za jejím ústupem se skrývaly deprese, rodinné rány i těžká rozhodnutí

Jana Preissová patří k herečkám, které před kamerou působily, jako by jim život nadělil téměř všechno – krásu, talent, úspěch, slavného manžela i obdiv publika. Za tímto obrazem se však dlouhá léta skrýval mnohem složitější příběh.

Její citlivost má podle vlastních vzpomínek kořeny už v dětství. Vyrůstala s přísnou matkou a velmi těžce nesla rozvod rodičů. Když jí bylo osmnáct, ocitla se mezi dvěma lidmi, které milovala, a podle pozdějších vyjádření jí matka dokonce komplikovala kontakt s otcem.

Právě zkušenost s rozpadem rodiny zřejmě ovlivnila její pozdější pohled na manželství.

S Viktorem Preissem se vzali v roce 1969 ještě jako mladí studenti. Začínali skromně, postupně však oba vybudovali mimořádné herecké kariéry a stali se jedním z nejznámějších párů českého divadla.

Preissová přitom několikrát postavila rodinu před vlastní profesní ambice. Jedním z nejznámějších příběhů je nabídka na roli v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Kvůli těhotenství se projektu vzdala a legendární postavu nakonec vytvořila Libuše Šafránková.

Mnohem těžší zkoušky však přineslo soukromí.

Manželství Preissových prošlo vážnou krizí a herečka musela čelit událostem, které hluboce narušily její důvěru. Přesto se rozhodla rodinu nerozbít. Neznamenalo to, že bolest zmizela. Spíše přijala rozhodnutí, že vlastní děti nechce vystavit zkušenosti, kterou sama prožila po rozvodu rodičů.

Později přišla další rána. Jana Preissová začala otevřeněji bojovat s depresemi. Postupně omezovala práci, veřejná vystoupení i kontakt s médii. Žena, která dokázala stát před plným hledištěm, stále více vyhledávala ticho a bezpečí domova.

Ještě bolestivější bylo, když se vážné psychické problémy dotkly také jejího syna Martina. Rodina prošla obdobím, kdy o něj měla skutečný strach a následně mu pomohla vyhledat odbornou léčbu.

Pro Preissovou to muselo být mimořádně těžké. Celý život se snažila své děti chránit před bolestí, kterou sama poznala v mládí, a nakonec zjistila, že některým vnitřním bojům rodič zabránit nedokáže.

Dnes proto její ústup z veřejnosti působí jinak než jako obyčejný konec kariéry.

Jana Preissová si postupně zvolila soukromí, rodinu, děti a vnoučata před světem premiér a kamer. Po desetiletích, kdy byla očekávána jako krásná herečka, silná manželka a žena schopná zvládnout každou krizi, si dovolila přestat dokazovat, že všechno unese.

Její příběh tak není příběhem „tragického konce“. Je spíš příběhem ženy, která dlouhé roky chránila ostatní – a teprve později se naučila chránit také samu sebe.