PŘED 10 MINUTAMI: Smutná zpráva o Eva Holubová – Zkuste při sledování neplakat!
PŘED 10 MINUTAMI: Smutný příběh Evy Holubové – za smíchem skrývala alkohol, deprese i strach, že už nebude jako dřív
Eva Holubová dokázala celé generace diváků rozesmát jediným pohledem. Její ironie, nezaměnitelný hlas a schopnost udělat z obyčejné věty nezapomenutelnou scénu se staly její poznávací značkou. Za humorem se však dlouhá léta ukrývala žena, která prožívala chvíle, kdy sama žádný důvod k úsměvu neviděla.
S pocitem, že nezapadá, bojovala už v dospívání. Sama později s nadsázkou vzpomínala, že jako velmi mladá vypadala podstatně starší. Co dokázala po letech proměnit ve vtip, tehdy bolelo. Právě schopnost udělat si legraci sama ze sebe se postupně stala jejím obranným štítem.
Mnohem těžší období však přišlo kolem devatenácti let. Po bolestné osobní zkušenosti spojené s neúspěšným těhotenstvím se její psychika podle vlastních pozdějších vzpomínek propadla do velmi temného stavu. Objevily se dokonce myšlenky, že by bylo jednodušší vůbec nebýt.
Úlevu začala hledat v alkoholu.
Zpočátku dokázal na několik hodin ztlumit úzkost, napětí a myšlenky, před nimiž chtěla uniknout. Postupně se ale stal dalším problémem. Přicházely okamžiky ztráty kontroly, studu a rána, kdy musela čelit tomu, co se předchozí večer snažila zapomenout.
Ve 25 letech ji navíc zasáhla smrt matky, které bylo pouhých 52 let. Pro Evu to nebyla jen ztráta rodiče. Zmizel člověk, ke kterému se mohla vrátit ve chvíli, kdy sama nevěděla, kudy dál.
Když se jí později narodila dvojčata Karolína a Adam, obrovskou radost doprovázel další strach. Najednou byla sama matkou, ale neměla vedle sebe tu vlastní, které by mohla zavolat a zeptat se, zda všechno dělá správně.
Mezitím rostla její herecká kariéra. To, kvůli čemu se kdysi cítila jiná, se před kamerou změnilo v obrovskou výhodu. Holubová dokázala být během několika sekund směšná, zranitelná, tvrdá i bolestně autentická. Přišly významné role i Český lev.
Jenže úspěch nedokázal zastavit problémy, které čekaly doma.
Alkohol postupně ohrožoval nejen její soukromí, ale také práci. Zásadní zlom podle dodaného vyprávění nastal kolem roku 2002, kdy jí lidé z nejbližšího okolí pomohli dostat se k odborné léčbě v pražských Bohnicích. Teprve tam začala více chápat, že za dlouholetými útěky nebyla jen „slabá vůle“, ale také vážné psychické potíže, které potřebovaly léčbu.
Vedle ní přitom zůstával manžel Miroslav Zdeněk. Nikdy se příliš netlačil před kamery a nehrál si na člověka, který svou ženu zachránil. Eva musela svůj boj vybojovat sama. On však udělal něco možná stejně důležitého – zůstal.
Holubová jednou připomněla jeho jednoduchou větu: „Zůstali jsme si.“
Po všech pádech získávají tato slova úplně jiný význam.
Další vážné varování přišlo po letech. Eva začala řešit zdravotní problémy a podle předloženého příběhu podstoupila zákrok kvůli nálezu v oblasti mozku. Objevily se obavy o paměť, koncentraci a také nutnost výrazně zpomalit. Pro herečku, která byla celý život zvyklá pracovat naplno, to znamenalo další těžkou lekci.
Tentokrát už nešlo o to něco přemoci silou. Musela přijmout, že tělo má své hranice.
Eva Holubová dnes nemusí předstírat, že byla celý život nezničitelná. Právě naopak. O alkoholu, psychických propadech, smrti matky i strachu dokázala mluvit způsobem, který ukazuje, že za známým smíchem existoval úplně jiný příběh.
A možná právě proto působí její humor tak opravdově. Nesměje se proto, že by bolest nepoznala. Směje se i přesto, že velmi dobře ví, jak hluboko může člověk spadnout – a jak těžké někdy je znovu vstát.