Igor Chmela v 55 letech promluvil o štěstí s Janou Janěkovou: Jejich láska začala bolestivým rozhodnutím

Igor Chmela dokáže během několika okamžiků rozesmát celý sál. Za jeho úspornou mimikou, černým humorem a zdánlivě drsným výrazem se však skrývá muž, který o zásadních životních rozhodnutích dlouho přemýšlí – a některá si v sobě nese dodnes.

Největší obrat přišel v roce 2005, kdy se při divadelní práci setkal s herečkou Janou Janěkovou mladší. V té době byli oba v jiných manželstvích. To, co začalo jako vzájemná blízkost dvou kolegů, se postupně změnilo v cit, který už nedokázali přehlížet. Jejich rozhodnutí být spolu proto neznamenalo pouze nový začátek. Zároveň přineslo bolest lidem, které museli opustit.

Igorovou první manželkou byla herečka Marta Vítů. Ani po rozvodu se z nich nestali nepřátelé a Chmela později uvedl, že si zachovali přátelský vztah. Právě absence veřejných hádek však mohla jeho pocit odpovědnosti ještě zesílit. Nebylo možné svalit konec manželství na skandál nebo dlouhodobou nenávist. Musel přijmout, že učinil rozhodnutí, které někomu ublížilo, přestože následoval vlastní city.

S Janou se dokonce pokusili ověřit, zda nejde jen o krátké okouzlení. Dohodli se, že se přestanou vídat a každý se vrátí do svého dosavadního života. Plánované roční odloučení však vydrželo pouhých čtrnáct dní. Ticho pro ně bylo bolestivější než vědomí, že společná budoucnost bude mít svou cenu.

Nakonec spolu vybudovali rodinu. Mají dceru Annu a dvojčata Elu a Antonína. Vedle domácnosti je spojuje také Divadlo Verze, které spoluzaložili s Lindou Rybovou, Davidem Prachařem a režisérem Thomasem Zielinskim. Manželé přiznávají, že při práci občas dochází ke střetům, dokážou však oddělit osobní vztah od profesních připomínek. Za nejdůležitější prioritu dnes označují rodinu a děti.

Jejich soužití rozhodně není dokonale uhlazenou romantickou pohádkou. Jana je energická, rychlá a organizačně schopná, zatímco Igor bývá rozvážnější a uzavřenější. Právě rozdílnost se však stala jedním ze základů jejich vztahu. Nemusí být stejní, aby dokázali stát na stejné straně.

Jedna z nejdramatičtějších společných příhod se odehrála při divadelní zkoušce. Chmela při pádu nešťastně zasáhl Janu loktem do obličeje a zlomil jí nos. Nešlo o úmyslný útok, jak později naznačovaly některé bulvární titulky, ale o nehodu během rozehrané scény. Jana mu událost nevyčítala a dokonce chtěla pokračovat ve zkoušení.

Zásadní změnu přineslo také Chmelovo rozhodnutí omezit účinkování v populární Partičce. Během pandemie mohl pravidelně snídat, obědvat a večeřet se svými dětmi. Tehdy si uvědomil, jak mnoho běžných rodinných okamžiků mu kvůli cestování a práci unikalo. Z pořadu proto odešel, i když se ke kolegům příležitostně vrací.

Jeho největší štěstí tak podle všeho nespočívá v televizní popularitě ani v potlesku plného sálu. Našel ho v rodině, která vznikla z komplikovaného a bolestivého rozhodnutí, ale dokázala obstát téměř dvě desetiletí.

Igor Chmela dnes nepředstírá, že byl vždy dokonalým partnerem nebo otcem. Přiznává vlastní chyby a ví, že ztracený čas nelze vrátit. Může však ovlivnit, co udělá s časem, který mu ještě zbývá.

A možná právě v tom spočívá pravda o jeho štěstí s Janou: jejich láska nebyla bezchybná, ale oba se rozhodli, že za ni převezmou odpovědnost.