Gabriela Lašková přiznala bolest, kterou dlouho skrývala. O jedno miminko přišla

Gabriela Lašková byla dlouho vnímána jako žena, která má svůj život pevně pod kontrolou. Vítězka České Miss 2013, elegantní moderátorka hlavních televizních zpráv a později trojnásobná maminka působila před kamerami klidně a profesionálně. Za upraveným vzhledem se však skrývala zkušenost, o které dlouho nedokázala otevřeně mluvit.

Přišla o nenarozené dítě.

Gabriela později přiznala, že její cesta ke třem synům nebyla tak jednoduchá, jak se mohlo z rodinných fotografií zdát. Když po narození prvního syna Benedikta znovu otěhotněla, s manželem Filipem se těšili na dalšího potomka. Radost však trvala jen několik týdnů. Těhotenství skončilo potratem.

Nejtěžší nebyla jen samotná ztráta. Gabriela začala hledat chybu v sobě.

Přemýšlela, zda něco neudělala špatně a zda tragédii nemohla zabránit. Přestože podobná ztráta nemusí být vinou ženy, pocit osobního selhání ji podle jejích slov dlouho neopouštěl. Když později čekala syna Vincenta, radost doprovázel silný strach, že se bolestivá zkušenost zopakuje.

Právě v těchto chvílích pro ni byl důležitou oporou manžel Filip Lašek. Není však pravda, že by nyní veřejně vystoupil a v slzách oznámil nějakou novou tragédii. Ztrátu popsala sama Gabriela a učinila tak především proto, aby podpořila další ženy, které prošly podobnou zkušeností.

Další těžká rána přišla v roce 2023 v profesním životě. Po devíti letech skončila jako moderátorka Hlavních zpráv na CNN Prima News. Televize jí nabídla jinou pozici, tu ale odmítla a rozhodla se odejít úplně. Později přiznala, že způsob, jakým se o změně dozvěděla, pro ni byl bolestivý, náročný a velmi emotivní.

Nešlo tedy o náhlé vyhození bez jakékoli další možnosti, jak naznačuje původní přepis. Skončilo však období, které tvořilo podstatnou část jejího dospělého života. Jednoho večera ještě byla tváří nejsledovanější zpravodajské relace, krátce nato musela přemýšlet, kam bude její kariéra pokračovat.

K psychické zátěži se přidaly také zdravotní problémy. Gabriela opakovaně hovořila o migrénách doprovázených aurou, zhoršeným viděním, nevolností a velmi silnou bolestí. Popsala dny, kdy potřebovala jen tmu a klid, zároveň se ale musela starat o děti, které nedokázaly počkat, až záchvat odezní.

Na konci roku 2025 zažila rodina další strach. Jeden z jejích synů musel být několik dní před Vánoci hospitalizován s nemocí, jejíž přesnou příčinu lékaři v danou chvíli ještě neznali. Gabriela tehdy doufala, že se dítě vrátí domů ještě před Štědrým dnem, a vyjádřila vděčnost zdravotníkům, kteří se o něj starali.

Ani tato událost ale nebyla oznámena jako „zdrcující zpráva“ potvrzená plačícím manželem. Šlo o otevřené sdílení strachu matky, která sledovala své dítě v nemocnici a nemohla udělat nic jiného než čekat a věřit lékařům.

Skutečný příběh Gabriely Laškové proto nepotřebuje falešné drama. Už samotná pravda je dostatečně silná.

Zažila ztrátu nenarozeného dítěte, obavy během dalších těhotenství, konec významné pracovní etapy, vyčerpávající migrény i strach o nemocného syna. Přesto se nesnaží působit jako nezranitelná hrdinka.

Její nejdůležitější přiznání spočívá právě v tom, že i žena známá dokonalým úsměvem může za zavřenými dveřmi pochybovat, plakat a cítit se bezmocná. Síla totiž nemusí znamenat, že člověk bolest necítí. Někdy znamená pouze to, že se po další těžké noci znovu zvedne a pokračuje kvůli lidem, které miluje.