Poslední dny Oty Jiráka (†77): Po infarktech a mrtvici přišel nečekaný konec. Jeho žena prozradila bolestnou pravdu

Celé generace Čechů rozesmíval svým nezaměnitelným hlasem. Byl milovaným Helem ze Studia Kamarád, nezapomenutelným Alfem i mamutem Mannym z Doby ledové. Za úsměvem Oty Jiráka se však skrýval mnohem bolestnější životní příběh, než mnozí diváci tušili. Legendární herec a dabér se opakovaně potýkal s vážnými zdravotními komplikacemi a po mozkové mrtvici musel znovu bojovat o schopnost mluvit. V sobotu 17. října 2026 jeho život ve věku 77 let vyhasl. Smutnou zprávu potvrdila manželka Drahomíra, která mu v nejtěžších chvílích pomáhala vrátit se do života.

Smutná zpráva, která zasáhla celé Česko

Ota Jirák zemřel v sobotu 17. října po náhlém onemocnění. Jeho úmrtí následující den potvrdila manželka Drahomíra.

Pro český dabing znamenal jeho odchod ztrátu jedné z nejvýraznějších osobností.

Přesná příčina smrti však nebyla veřejně podrobně objasněna. Ačkoli herec v minulosti prodělal infarkty i mozkovou mrtvici, není potvrzeno, že právě tyto zdravotní komplikace bezprostředně způsobily jeho úmrtí.

Rodina se s ním rozhodla rozloučit v soukromí.

Na smutečním oznámení se objevila také slova, která připomínala jeho charakteristický humor. Blízcí napsali, že odešel na nějaké zábavnější místo.

Právě tato formulace připomněla, jakou důležitou součástí jeho života byl smích.

První vážné varování přišlo už kolem čtyřicítky

Ota Jirák se narodil 12. dubna 1949 v Debři u Mladé Boleslavi.

Jeho cesta k herectví vedla přes studium loutkoherectví na pražské DAMU, divadelní vystupování i pantomimu.

Postupně se stal jedním z nejznámějších českých dabérů.

Jenže už přibližně ve čtyřiceti letech prodělal první infarkt.

V období, kdy se jeho kariéra rozvíjela, musel čelit skutečnosti, že zdraví není samozřejmostí.

V dalších letech se potýkal také s astmatem a spánkovou apnoí. Kvůli problémům s dýcháním během spánku používal přístroj, který mu pomáhal zvládat noční obtíže.

Navzdory těmto komplikacím pokračoval v práci a zachovával si svůj osobitý humor.

Nejtěžší zdravotní zkouška však měla teprve přijít.

Rok 2019 změnil všechno: Znovu se učil chodit a mluvit

Krátce po sedmdesátých narozeninách prodělal Ota Jirák další infarkt a mozkovou mrtvici.

Skončil v péči odborníků pražského IKEM a následovalo náročné období zotavování.

Pro člověka, který celý život pracoval s hlasem, představovaly následky mozkové příhody mimořádně bolestnou zkušenost.

Schopnost mluvit, kterou po desetiletí využíval s naprostou samozřejmostí, najednou vyžadovala obrovské úsilí.

Herec se musel postupně vracet také k běžnému pohybu.

Právě tehdy sehrála zásadní roli jeho manželka Drahomíra.

Jirák v pozdějších rozhovorech otevřeně přiznával, že právě jí vděčí za to, že znovu dokáže chodit a mluvit.

Za těmito slovy se skrýval příběh dlouhodobé podpory a každodenního úsilí.

Muž, který dokázal hlasem vytvořit tolik nezapomenutelných postav, musel znovu získávat jistotu v těch nejobyčejnějších činnostech.

Jeho hlas milovaly miliony diváků

Ota Jirák patřil k umělcům, které diváci často poznali dříve podle hlasu než podle tváře.

Nezapomenutelnou popularitu mu přinesla postavička Hele z pořadu Studio Kamarád.

Společně s Jů, kterému propůjčil hlas Jiří Lábus, vytvořili dvojici, která provázela dětstvím několik generací.

Jirák však zazářil také v dabingu zahraničních filmů a seriálů.

Jeho hlas patřil mimozemšťanovi Alfovi, mamutovi Mannymu z Doby ledové i dalším oblíbeným postavám.

Dokázal vystihnout humor, laskavost i tvrdohlavost animovaných hrdinů tak přesvědčivě, že se jeho hlas stal neoddělitelnou součástí jejich české podoby.

Objevoval se rovněž před kamerou.

Diváci si ho mohli připomenout například v seriálu Slunečná, kde ztvárnil Martina Popelku, otce Týny v podání Evy Burešové.

Po vážných zdravotních problémech se tvůrci snažili přizpůsobit jeho účinkování fyzickým možnostem.

Jirák se tak mohl alespoň částečně vrátit k práci, kterou miloval.

Manželka Drahomíra byla jeho největší oporou

S manželkou Drahomírou prožil Ota Jirák 47 let společného života.

Jejich vztah prošel mnoha životními etapami, ale právě období vážných zdravotních komplikací ukázalo, jak důležitou roli v jeho životě hrála.

Manželé žili v domě nedaleko Mladé Boleslavi, kde herec nacházel klid mimo televizní studia a divadelní jeviště.

Vedle herectví se věnoval také malování a další výtvarné tvorbě.

Po prodělané mrtvici získávalo rodinné zázemí ještě větší význam.

Drahomíra mu pomáhala během zotavování a stála po jeho boku v období, kdy se musel vyrovnávat se změněnými fyzickými možnostmi.

O to bolestnější je skutečnost, že právě ona nakonec veřejnosti oznámila jeho odchod.

Poslední veřejné fotografie dnes vyvolávají smutek

V dubnu 2025 se Ota Jirák objevil na vernisáži Františka Ringo Čecha, kde se setkal také s dalšími známými osobnostmi.

Fotografie z této události později získaly zvláštní význam.

Herec na nich působil štíhleji než na některých starších snímcích, což po jeho smrti vyvolalo pozornost.

Z fotografií však nelze spolehlivě určit jeho zdravotní stav ani příčinu pozdějšího úmrtí.

Veřejně známé informace také neumožňují přesně rekonstruovat poslední dny jeho života.

Jisté zůstává pouze to, že zemřel po náhlém onemocnění a jeho rodina se rozhodla zachovat podrobnosti v soukromí.

Poslední rozloučení s hlasem našeho dětství

Smrt Oty Jiráka uzavřela mimořádnou kapitolu českého herectví a dabingu.

Za desítkami veselých postav stál muž, který poznal také bolest, strach o zdraví a náročný návrat k běžnému životu.

Přesto dokázal pokračovat v práci a rozdávat radost prostřednictvím svého hlasu.

Jeho příběh připomíná, že ani ti nejveselejší lidé nemusejí mít za sebou snadný život.

Ota Jirák už nové postavě hlas nepropůjčí. Přesto bude dál promlouvat k dětem i dospělým prostřednictvím nahrávek, které po sobě zanechal.

Když se znovu ozve Alfův drzý komentář, Mannyho hluboký hlas nebo nezapomenutelný Hele, mnozí diváci si připomenou člověka, který jim po desítky let přinášel radost.

A možná právě v tom spočívá jeho největší odkaz.

Muž, který musel po těžké nemoci znovu bojovat o vlastní řeč, zanechal světu hlas, který jen tak neutichne.