Karel Gott v 80 letech prozradil pět lidí, které nejvíce obdivoval

Karel Gott strávil většinu života mezi mikrofony, orchestry, televizními studii a vyprodanými sály. Přesto pro něj na konci kariéry nebyla nejdůležitější čísla prodejů ani počet ocenění.

Mnohem víc si pamatoval lidi, kteří stáli vedle něj.

A mezi nimi bylo pět jmen, která podle jeho vzpomínek představovala něco výjimečného: Helena Vondráčková, Marta Kubišová, Waldemar Matuška, Jiří Suchý a Eva Pilarová.

Helena Vondráčková: profesionalita, která vydržela desetiletí

Na Heleně Vondráčkové Gott obdivoval především mimořádnou pracovní disciplínu.

Oba patřili ke generaci, která musela zvládat dlouhé zkoušky, velké orchestry a živé televizní přenosy, kde nebylo mnoho prostoru na chyby.

Podle něj byla Helena vždy dokonale připravená, ale na pódiu dokázala působit, jako by všechno přicházelo naprosto přirozeně.

Právě schopnost zůstat desítky let před publikem a stále mu mít co nabídnout považoval za znak skutečné profesionality.

Marta Kubišová: hlas, který nešlo zaměnit

Marta Kubišová v něm vyvolávala úplně jiný druh obdivu.

Její hlas podle něj stačilo slyšet několik sekund a každý okamžitě poznal, komu patří.

Gott si vážil nejen její pěvecké osobitosti, ale také toho, že po letech, kdy nesměla veřejně vystupovat, dokázala znovu stanout před publikem.

Pro něj nebyla pouze symbolem určité doby. Především zůstávala mimořádnou zpěvačkou, která nemusela nic přehánět, aby si získala pozornost posluchačů.

Waldemar Matuška: rival, který ho nutil hledat vlastní cestu

O Waldemaru Matuškovi se často mluvilo jako o Gottově velkém rivalovi.

A jistá konkurence mezi nimi skutečně existovala.

Gott ale později zdůrazňoval, že rivalita neznamenala nepřátelství. Právě Matuškova naprostá odlišnost ho motivovala k tomu, aby našel vlastní styl.

Matuška měl spontánnost, výrazný baryton a bohémské charisma. Gott byl naopak mnohem systematičtější a pečlivější.

A právě díky tomu podle něj mohli oba uspět vedle sebe.

Matuška ho naučil něco zvláštního: někdy vás nejvíc ovlivní člověk, kterého vůbec nemáte napodobovat.

Jiří Suchý: muž, který mu otevřel dveře

Jiří Suchý patřil k lidem, kteří byli u Gottových začátků.

Semafor pro něj nebyl pouze divadlem, ale školou.

Právě tam pochopil, že píseň není jen o hlasu a melodii. Stejně důležité jsou text, humor, rytmus a schopnost pracovat s jediným slovem nebo pauzou.

Gott si uvědomoval, že kariéra nikdy nevzniká pouze vlastní vůlí.

Někdo musí mladého zpěváka slyšet, dát mu šanci a otevřít dveře v době, kdy ještě nikdo netuší, co z něj jednou bude.

A Jiří Suchý byl právě jedním z těch lidí.

Eva Pilarová: hlas, vedle kterého nebylo možné polevit

S Evou Pilarovou ho spojoval jeden z nejslavnějších duetů československé populární hudby – Dotýkat se hvězd.

Gott na ní obdivoval především obrovskou muzikalitu.

Vedle tak silné zpěvačky se podle něj nedalo nic předstírat. Člověk musel poslouchat, reagovat a být dokonale připravený.

Pilarová pro něj nebyla jen kolegyní.

Byla součástí jeho hudebního mládí a připomínkou doby, kdy oba teprve dokazovali, že na velká pódia skutečně patří.

Na konci tak Gott nevzpomínal na seznam vítězství.

Helena mu připomínala disciplínu, Marta jedinečnost, Waldemar vlastní cestu, Jiří začátky a Eva sílu skutečného hudebního partnerství.

Protože kariéra podle něj nebyla jen o písních.

Byla také o lidech, vedle kterých se je naučil zpívat.