Sedm let po smrti Karla Gotta vychází najevo bolestivé pozadí jeho posledního duetu s dcerou Charlotte

Sedm let po smrti Karla Gotta zůstává píseň Srdce nehasnou, kterou nazpíval se svou dcerou Charlotte Ellou, jedním z nejsilnějších momentů jeho závěru života. Teprve s odstupem času však naplno vyniká, za jak bolestivých okolností skladba vznikala.

Na jaře 2019 oslovili Karel a Ivana Gottovi Richarda Krajča s neobvyklou prosbou. Nechtěli pouze další duet otce a dcery. Krajčo později vzpomínal, že mu bylo řečeno, že skladbu musí napsat velmi rychle, aby ji Karel ještě stihl s Charlotte nazpívat.

Právě v tu chvíli podle něj pochopil, že Gottův zdravotní stav je mnohem vážnější, než veřejnost tušila.

Krajčo napsal píseň během jediné noci. Vznikl intimní dialog stárnoucího otce s mladou dcerou, který tehdy posluchači vnímali jako něžnou rodinnou skladbu. Lidé kolem projektu však věděli, že může jít také o poslední společnou nahrávku.

Charlotte bylo pouhých třináct let. Podle Krajča dobře cítila sílu textu a do nahrávání se zpočátku příliš nehrnula. Nakonec se připravovala s pěveckou učitelkou a ve studiu zvládla mimořádně emocionální úkol.

Právě proto působí skladba po Gottově smrti úplně jinak než při prvním vydání v květnu 2019.

Karel Gott tehdy ještě veřejně neoznámil, že jeho nemoc přešla do akutní leukemie. To udělal až v září. Už na jaře však rodina věděla, že času nemusí být mnoho.

Gott zemřel v noci na 1. října 2019 ve věku 80 let.

Duet se tím definitivně změnil v hudební rozloučení. Nešlo však o žádné tajné přiznání dcery ani senzační rodinné odhalení. Skutečným tajemstvím bylo spíše to, jak naléhavě píseň vznikala a jak dobře si její autor i Gottovi uvědomovali, že může být poslední.

Celý příběh zároveň připomíná složitost Gottova otcovství. Z předchozích vztahů měl dcery Dominiku a Lucii, zatímco s Ivanou vychovával Charlotte Ellu a Nelly Sofii. Jeho vztahy s jednotlivými dcerami byly velmi rozdílné a zejména Dominika později veřejně mluvila o emocionální vzdálenosti, kterou mezi sebou a otcem cítila.

O to silněji dnes působí Gottovo rozhodnutí zanechat Charlotte něco, co nebude závislé na vzpomínkách ostatních.

Jejich hlasy zůstaly zachyceny společně.

A právě v tom možná spočívá skutečná síla Srdce nehasnou. Když otcův hlas jednou utichne, dcera v písni pokračuje dál. Přesně tak, jak to v životě nakonec musela udělat i Charlotte.