Život a tragický konec David Švehlík – jeho manželka to se slzami v očích potvrdila.

Život Davida Švehlíka: Od stínu slavného otce až k bolestnému rozloučení

Když David Švehlík v dubnu 2025 vystoupil v Národním divadle, aby se naposledy rozloučil se svým otcem Aloisem Švehlíkem, nebylo to jen veřejné rozloučení známého herce s významným českým umělcem. V jeho slovech se odrážely desítky let složitého vztahu – obdiv, respekt, zklamání, bolest, vzdor i odpuštění. Po smrti otce se tak uzavřela jedna z nejvýznamnějších kapitol Davidova života.

David Švehlík totiž nevyrůstal v obyčejné rodině. Od dětství byl obklopen divadlem, filmem a hereckým světem. Jeho otec Alois patřil k respektovaným českým hercům a jeho jméno mělo mezi kolegy i diváky velkou váhu. Pro syna však slavné příjmení nepředstavovalo pouze výhodu. Znamenalo také obrovská očekávání a neustálé srovnávání.

Chtěl uniknout otcovu stínu

David se proto dlouhou dobu snažil najít vlastní cestu. Nechtěl být jednoduše vnímán jako „syn Aloise Švehlíka“. Možná i proto se v mladém věku vydal úplně jiným směrem a začal studovat teologii v Římě. Dokonce vážně uvažoval o kněžské dráze.

Toto období pro něj nebylo jen krátkou epizodou. Byla to snaha pochopit vlastní život, hodnoty a místo ve světě. Později však přiznal, že tehdy v jeho rozhodování hrála roli také určitá naivita a romantické představy.

Z kněžské dráhy nakonec ustoupil a vrátil se k umění. Studoval režii na DAMU a postupně se prosadil také jako herec. Ironií osudu se tak nakonec ocitl přesně v prostředí, od kterého se původně snažil vzdálit.

Tentokrát už ale ne jako syn slavného herce. Chtěl si vybudovat vlastní jméno.

Rodinné problémy, které zůstaly za zavřenými dveřmi

David Švehlík se během života snažil své soukromí chránit mimořádně důsledně. Důvodů bylo několik. Jedním z nejvýraznějších byla zkušenost z prvního manželství s herečkou Jitkou Schneiderovou.

Jejich vztah se postupně dostal do krize a kolem roku 2009 se v médiích začaly objevovat informace o Jitčině vztahu s jiným mužem. Následoval rozchod a vleklý rozvod, během něhož se řešily také otázky spojené s péčí o jejich dceru.

Pro veřejnost šlo o další příběh ze světa celebrit. Pro Davida však šlo o jeho vlastní rodinu a dítě. Právě tehdy se ještě více uzavřel před médii.

Nechtěl veřejně komentovat každou emoci, každý konflikt ani každý detail svého soukromého života. Raději mlčel. A tento přístup mu zůstal i v dalších letech.

Složitý vztah s Aloisem Švehlíkem

Ještě komplikovanější byla jeho cesta k vlastnímu otci.

David svého otce hluboce obdivoval jako herce a profesionála. Současně však podle pozdějších vzpomínek nebylo jejich soužití vždy jednoduché. David hovořil o přísné výchově a fyzických trestech. Alois měl výraznou osobnost a doma dokázal být stejně autoritativní jako na veřejnosti působil charismaticky.

Dalším problémem byl alkohol.

Podle dobových zpráv Alois Švehlík v jednom období havaroval autem poblíž rodinné chalupy a dechová zkouška měla ukázat přibližně 1,35 promile alkoholu. Událost skončila podmíněným trestem.

Pro Davida to nebyla jen informace z novin. Téma alkoholu se ho dotýkalo přímo a dlouhodobě. V určitém období proto mezi otcem a synem vznikla hluboká propast.

David dokonce otci podle popisovaných vzpomínek otevřeně vytkl, že by měl své chování změnit. Následovalo období, kdy spolu téměř nebo vůbec nekomunikovali.

Z bolesti se později stal i herecký materiál

Zajímavou shodou okolností se David později setkal s tématem závislosti také prostřednictvím své práce.

V roce 2018 ztvárnil ve filmu Úsměvy smutných mužů spisovatele Josefa Formánka, který bojuje se závislostí na alkoholu. Na roli se připravoval velmi důkladně a seznamoval se s prostředím léčeben i s mechanismy závislosti.

Jeho výkon tehdy zaujal kritiky i diváky.

Nelze samozřejmě tvrdit, že postava byla přímým obrazem jeho otce. David však dobře věděl, jaké to je sledovat člověka, kterého milujete, jak zápasí s problémem, který za něj nemůžete vyřešit.

A právě tato zkušenost mohla jeho pohledu na podobné role dodat mimořádnou přesvědčivost.

Nemoc změnila pohled na otce

Jejich vztah se postupem času začal měnit také kvůli otcově nemoci.

David později vzpomínal na situaci, kdy se jeho otec během společného jídla choval velmi nepříjemně. David reagoval podrážděně, protože nechápal, proč se Alois chová takovým způsobem.

Teprve později zjistil, že právě v ten den jeho otec obdržel vážnou diagnózu.

Tento moment mohl změnit způsob, jakým David na svého otce nahlížel. Najednou bylo možné některé jeho reakce vnímat nejen jako tvrdost nebo uzavřenost, ale také jako způsob, jakým se sám vyrovnával se strachem.

Neznamenalo to, že všechny staré rány zmizely. Znamenalo to však, že vztah otce a syna už nebylo možné vnímat pouze jako příběh přísného otce a zraněného syna.

Druhé manželství přineslo nový začátek

Po bolestivé zkušenosti z prvního manželství se David v roce 2015 oženil znovu. Jeho manželkou se stala Vendula, která působí jako učitelka a není součástí běžného světa českého showbyznysu.

Svatba proběhla v soukromí a bez velkého mediálního cirkusu.

Právě to bylo pro Davida důležité. Tentokrát chtěl vytvořit rodinu, která nebude žít před zraky veřejnosti. S Vendulou má dva syny a rodinný život si pečlivě chrání.

Jeho nejstarší dcera z prvního manželství navíc zůstává důležitou součástí jeho života.

Když se člověk podívá na jeho život z odstupu, začíná být zřejmé, proč David tak důsledně odděluje práci od soukromí. Zažil totiž, jak rychle může osobní krize přestat být osobní.

Smrt otce znamenala definitivní uzavření minulosti

A pak přišel duben 2025.

Alois Švehlík zemřel ve věku 85 let. Pro Davida tím skončila možnost ještě někdy otevřít staré spory, položit další otázku nebo vést rozhovor, který možná kdysi nebyl možný.

V Národním divadle se David se svým otcem rozloučil smutečním projevem. A právě tam se ukázalo něco, co veřejnost u něj příliš často neviděla.

Slzy.

Muž, který si dlouhá léta pečlivě chránil soukromí a své emoce veřejně téměř neukazoval, tentokrát nedokázal zůstat úplně uzavřený.

Byl to okamžik, v němž se najednou spojily všechny stránky jejich vztahu. Otec, kterého obdivoval. Muž, kterého se jako dítě mohl obávat. Herecký vzor. Člověk, se kterým se dostal do konfliktu. A nakonec člověk, kterého už nebylo možné znovu oslovit.

David Švehlík dnes

Davidův příběh proto není pouze příběhem slavného českého herce. Je to příběh člověka, který se celý život snažil najít vlastní identitu mimo stín svého otce.

Nejdříve se pokusil odejít k teologii. Poté se vrátil k divadlu. Musel se vyrovnat se slavným příjmením, rozpadem prvního manželství, rodinnými konflikty i složitým vztahem s otcem.

Nakonec si vytvořil vlastní způsob života: méně slov, více soukromí a jasná hranice mezi veřejnou kariérou a rodinou.

Možná právě proto dnes jeho mlčení působí silněji než dlouhé rozhovory. David Švehlík nemá potřebu veřejnosti vysvětlovat každý detail svého života.

A když se naposledy postavil před lidi kvůli svému otci, nebylo potřeba žádné velké odhalení.

Stačily slzy.

V jediném okamžiku v nich byla vidět bolest, respekt, vzpomínky i vztah, který byl možná celý život komplikovaný, ale nikdy nebyl lhostejný.