Ve věku 64 let… Smutná zpráva pro Zuzana Bydžovská – její dcera ji se slzami v očích potvrdila.
Zuzana Bydžovská v 64 letech: Za jejím ústupem do soukromí stojí bolestné rozchody i rodinné rány, které nezmizely
Zuzana Bydžovská patří k herečkám, které nepotřebují velká gesta. Někdy jí stačí jediný pohled, krátké ticho nebo změna hlasu a divák okamžitě cítí bolest postavy, kterou ztvárňuje. Mnohem méně se však dlouhá léta vědělo o tom, kolik podobných emocí musela zpracovávat ve vlastním životě.
Za její postupnou uzavřeností nestála nechuť k herectví. Spíše zkušenost, že čím více člověk otevře dveře svého soukromí, tím snáze může být zraněn.
První velký vztah prožila s grafikem Jaroslavem Pružincem. Narodila se jim dcera Dora a Zuzana tehdy mohla věřit, že vedle rozvíjející se kariéry konečně buduje také stabilní rodinu. Mluvilo se dokonce o svatbě, k ní ale nikdy nedošlo a vztah se nakonec rozpadl.
Bydžovská zůstala matkou, která musela dál pracovat, starat se o dítě a zároveň přijmout, že představa společného domova zmizela.
Později do jejího života vstoupil herec Miroslav Etzler. Tentokrát měla pocit, že vedle sebe má člověka, jenž dokonale rozumí náročnosti hereckého života. Společně měli syna Kristiána a zdálo se, že Zuzana dostala druhou šanci vytvořit rodinu, po které toužila.
Ani tento vztah však nevydržel.
Do příběhu vstoupila herečka Vilma Cibulková a Etzler nakonec od Bydžovské odešel. Pro Zuzanu nebyl rozchod jen partnerskou ranou. Mnohem bolestivější bylo vědomí, že následky ponesou také děti.
Situaci komplikovalo i to, že se bývalí partneři pohybovali ve stejném profesním prostředí. Bydžovská tak někdy musela stát před publikem a profesionálně fungovat vedle člověka, s nímž ji spojovala velmi bolestivá minulost. Na jevišti nebyl prostor na soukromé výčitky – před diváky musela být pouze herečkou.
Nejcitlivější kapitolou se postupně stal vztah syna Kristiána s jeho otcem. Mezi nimi měla vzniknout výrazná vzdálenost a Etzler později připouštěl, že v minulosti udělal rozhodnutí, která už nemusí být možné úplně napravit.
Právě pro matku může být podobná situace těžší než samotný rozchod. Vlastní zlomené srdce lze časem přijmout. Mnohem horší je sledovat dva lidi, které milujete, jak stojí každý na opačné straně propasti, kterou sami nedokážete překlenout.
Bydžovská se proto postupně stáhla z velké části společenského života. Vyhýbala se večírkům, červeným kobercům i rozhovorům o soukromí. Zatímco na jevišti dokázala před stovkami lidí odhalit ty nejhlubší emoce, vlastní pocity začala chránit téměř neproniknutelnou zdí.
Přesto nezahořkla.
Silnou stránkou jejího života se stala pomoc druhým. Podporovala dvě děti z Ugandy prostřednictvím projektu adopce na dálku. Právě v tom se ukázal zvláštní paradox jejího osudu: žena, která sama několikrát zažila odchod a zklamání, se rozhodla být pro někoho jiného člověkem, který neodejde.
Zuzana Bydžovská možná nedostala rodinný příběh bez trhlin, jaký si kdysi představovala. Její největší vítězství však spočívá v něčem jiném. Po všech zklamáních si zachovala schopnost milovat, pomáhat a pokračovat dál – jen už mnohem opatrněji chrání, koho pustí skutečně blízko.